Můj pohled na ...

Sourozenec. Výhra nebo prohra?

Jsem maminkou dvou dětí. Ale samozřejmě tomu tak vždy nebylo.

Když se mi narodilo první miminko, dcerka Lili, měla jsem dvacet-šest. Na dnešní dobu mladá maminka. Vdávala jsem se ve třiadvaceti. Opravdu jsem rodinně založená a na nic jsme s mužem nečekali. Druhé smrádě přišlo dva roky poté, syn Kili.

Dcerka byla úžasné miminko. Usměvavé, milé a krásné jako panenka. Avšak už od plenek osobitá a tvrdohlavá holka. To má po mě, přiznávám. Někdy je to vážně boj, ale co jsem chtěla, to mám. Rok jsme se točili pouze kolem ní. Rok byla středobodem světa, nejen mého muže a mě, ale v podstatě celé rodiny. A to byl i jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli ji pořídit sourozence. Byla až moc zvyklá, že je obletována, a že je vše podle ní. A takovou jsem ji nechtěla. Dcerku vychovávám tak, abych se za ní nemusela stydět. Učím ji pokoře k životu, úctě k lidem a ke zdravé sebeúctě. Aby věděla, že síla je jak v ní samotné, tak že o ní může i požádat. Už tři mušketýři věděli, že tři jsou víc než jeden. Že ano Athosi, Porthosi, Aramisi a D´Artagnane.

 

Vždycky jsem věděla, že jedináčka rozhodně nechci. Můj táta je jedináček a máma má sestru a bratra. A celý život vidím, ten propastný rozdíl Neshazuji nikoho, kdo vyrůstal sám. Ale takový člověk, má prostě srovnané priority jinak než já nebo než si představuji pro svou rodinu.

 

Dva jsou víc než jeden.

 

Druhým důvodem k dalšímu těhotenství byl fakt, že nechci nechat Lili v životě samotnou. Nikdy nevíte, co se může přihodit. Každý den najdete v novinách nějakou nehodu, neštěstí. Prostě mít někoho blízkého k sobě, je výhra.

Co vidím jako bonus, je ten čas co získám. Získám, ještě to tak není. Ještě si s bráchou nehraje tak, jak bych si představovala. Ale už se to lepší. Po 9 měsících úspěch. Ale jednou ten den přijde, Nebudu mít na ruce řvoucí mimino, které momentálně prochází separační úzkostí a u nohy dítě vyžadující … doplňte dle vaší chuti. Pokud máte malé děti, v podstatě jakkoliv staré, znáte to.

 

Je to čím dál lepší.

 

Podle mě je sourozenec výhra. Mám jednu sestru a jsem za ní moc vděčná. Ona si mě kdysi vyprosila. A za to ji moc děkuji. Mít ji, je skvělé. Vím, že kdyby cokoli, ona mi pomůže. A to samé chci i pro své děti.

A co vy? Jak se díváte na pohled sourozenectví?

 

Sany

Můj pohled na ...

A je to tady! Sany bloguje

Zdravím,

tak už i já se přidala do světa blogerek. Založila jsem jej především kvůli sobě. Ale uvítám na své cestě kohokoliv z vás. Pánové jsou také vítáni.

Blog bude inspirativní pro všechny, nejen mámy, kteří si neví rady s tím, co celý den doma dělat. Budu zde dávat tipy na různé aktivity pro děti s prvky Montessori i na úplně obyčejné hry, které je pobaví.

Pak tu občas mrksnu nějaký mnou vyzkoušený recept, který Vám zaručeně bude chutnat. Těšte se! Už jeden chystám.

Dále se zaměřím na popis mých zkušeností s různými věcmi. Ať už hračky, potraviny, knihy..no nechte se překvapit. V plánu mám toho hodně.

No a nakonec zde zveřejním vše, co mě bude nějak zajímat.

Blog bude pestrý a barevný.

Tak ahoj

Sany