Můj pohled na ...|Nezařazené

Jak si dát hlavu a nervy zase do pořádku

Určitě to znáte. Občas přijde den, kdy máte chuť se vším praštit a prostě někam daleko odjet. Už se vidíte na slunných plážích s drinkem v ruce, jak v klidu, bez neustálého vyrušování, si vychutnáváte výhled na oceán a na právě probíhající západ slunce. Krásná představa. Jenže …

Jenže člověk má určité povinnosti, ke kterým se zavázal a ty je potřeba plnit.

Je jedno jestli vás štvou děti, partner nebo kolegyně v práci. Den blbec má jednou za čas opravdu každý. Neznám nikoho, opravdu nikoho, a to se sama považuji za optimistu, kdo má celý život nebe bez mráčků a růžové brýle na nose. A kdo to tvrdí, ten zaručeně lže.

Nejste v tom sami. I já chci být občas neviditelná.

Když to přijde na mě, je to proto, že se nakumuluje dlouho trvající pobyt v bytě bez společnosti, nervy mi už doslova tečou, z těch dvou čertů co mám doma a pak už mi vadí i jen pouhá přítomnost manžela. Pak je nejlepší na mě nemluvit, nic po mě chtít a radši si mě vůbec nevšímat. No vysvětlete to ročnímu mrněti a tříleté holce. To se nedá. Proto se občas stane, že na děti vyjedu už ráno po probuzení. To je pro mě jak siréna v hlavě. Zapne se a já vím, že to je stopka a že musím něco udělat.

  1. Jako první mi pomáhá jít do sprchy a pořádně si ji užít. Ne žádná dvouminutovka s publikem. Taky máte obecenstvo? Já mám u vany přilepené dvě děti, které mi neustále tahají za závěs, takže je po celé koupelně potopa, shazují mi k nohám jejich hračky do vody (asi abych se nenudila) a ta starší má různé průpovídky k jednotlivým částem mého těla. Takže si sprchu v takovém případě opravdu vychutnám. Zavřu se tam, brečící dav neslyším (však mají i tátu ne) a ručičky bušící do zavřených dveří, jsou jako doprovod k mé hudbě, kterou si broukám.
  2. Pokud nestačí deset minut v koupelně, zajdu do obchodu. Sama. Je jedno pro co. Něco si vymyslím. „Miláčku co budeme vařit? Šišky s mákem. Aha, nemáme mák a brambor je málo … hmm, tak já pro to zajdu.“ A jdu. V obchodě rozhodně nepospíchám. Občas někoho pustím před sebe u kasy .-) A když je opravdu den blbec s velkým B, projdu si hezky regál po regálu. Co kdyby tam náhodou bylo něco v akci. A vrchol všeho? Čtu si etikety. Já je sice znám, kupuji pořád stejné věci. Ale víte, co se říká, opakování je matka moudrosti.
  3. Povýším obchod na vyšší na level – jdu do města. Když mi hlava třeští a z nosu vychází pára, je nejlepší vyrazit na nákupy. To uklidní každou ženu 🙂 Nemusí jít nutně o oblečení, stejně vždy dotáhnu tašku z Pepca plnou věcí pro děti, stačí vybírat deodorant nebo prášek na praní a hned je mi líp. To pak přijdu domů uklidněná, plná života a energie na zbytek dne.

Stačí málo a hlava se mi zresetuje a nastartuje. Chytnu druhý dech a jsem připravená na všechny požadavky, které padnou na mou hlavu.

A jak to máte vy? Co vás dokonale uklidní?

 

Sany, díky za sdílení a podporu 🙂

Franerova

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *