Můj pohled na ...

Jak zjistit, že už je vhodný čas k založení rodiny

Když jsem se seznámila s mým mužem, bylo mi sladkých šestnáct let. V té době jsem nad dětmi vůbec nepřemýšlela. Zajímali jsme se o jiné věci. Především jeden o druhého 🙂

Když jsem si jej pak po sedmi letech vzala, otázka rodiny, tak nějak automaticky vylezla na povrch. Neříkám, že jsme o tom nedebatovali již před tím. Ano a řekla bych, že i docela dost. Měli jsme jasno v tom, kolik dětí chceme, jak brzy po sobě. Jak je budeme vychovávat, k čemu je povedeme … No jo, jenže dokud se o tom pouze mluví, je to něco jiného, než když před tím rozhodnutím stojíte tváří v tvář.

Pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Seděli jsme spolu v oblíbené hospodě, je kousek za domem, tak asi proto. Popíjeli, rozmlouvali a tak nějak se stočila řeč na miminko. No a manžel zahlásil, že už by jako nějaké chtěl. Musím říct, že jej znám dost dobře. A poznám, kdy něco myslí upřímně a zcela vážně. Možná proto se mi v tu chvíli lehce podlomila kolena a na sekundu jsem přestala dýchat. Kdo to nezažil, nepochopí. Ale dle mého, naprosto běžná reakce.

Miminko si užijete v každém věku. Věřte mi.

Slovo dalo slovo a my se rozhodli do toho jít. Však měli jsme rok po svatbě. Celkově jsme spolu do té chvíle prožili nádherných osm let a třicítka se pomalu blížila. Nač čekat.

Takže za sebe mohu říct, že já ten čas, který je nejlepší k založení rodiny, nepoznala 🙂 Musel mě manžel trošku pošťouchnout. Bez něj bych se asi rozhodovala doteď. Znáte to. Ještě jsem nevydělala dost peněz, teď jsem dodělala školu, ještě jsem nebyla na Maledivách, musím potkat známou osobnost a vyfotit se s ní a na kontě potřebuji minimálně půl milionu než otěhotním. Né, teď si nedělám srandu. Z okolí kolem mě a z diskuzních fór, která navštěvuji, jsou toto naprosto časté výmluvy k oddálení dítěte, i když po něm dotyčná osoba v srdci touží.

Takže za sebe radím, nebojte se a naslouchejte všem příznakům svého těla a náznakům svého partnera. Já musím říct, že když jsem držela poprvé svoji prvorozenou holčičku v náručí, říkala jsem si, že jsme to měli udělat už dávno.

Jak to máte vy? Věděli jste přesně, že teď je TEN čas? Nebo se ještě rozhodujete?

 

Sany

 

Díky za podporu na sociálních sítích. Cením si toho 🙂

Franerova

2 Comments

  1. Kéž by to bylo tak jednoduchý. Někdy se rozhodneš, a pak to několik let nejde. Pak teprv zjistíš, co jsou to pochybnosti. Vybrala jsem si špatný čas? Špatnou osobu? Co po mě ještě život chce, když zatím nemám to dítě mít?

    • To je druhá věc. Ale mě šlo zásadně o to rozhodnutí. Když jsou pak okolnosti, které to neumožňují, je to smutné. Někdy to nechce příroda, i já na dítě čekala více než rok než se zadařilo, jindy se vztah rozpadne dříve než se to povede. O tom by zase mohla vyprávět má kamarádka. Jindy to může být něco vážnějšího. Ale tady jde o to, vědět, že už to dítě chci. A nejen za sebe musím říct, že takové rozhodnutí je skvělá zkouška vztahu. Pokud je to zrovna tvůj případ, přeji ať se vesmír brzy umoudří a miminko ti nadělí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *