Můj pohled na ...

Jak na spokojené manželství

S mým drahým letos oslavíme 13 let co jsme spolu, z toho 5 let jsme manželé. Takže si troufám říct, že o spokojeném a hlavně fungujícím vztahu něco vím.

 

2005 – 2012: partnerství

2012 – nyní:  manželství

Nějak nerozumím tomu trendu neustále střídat partnera a hledat ten nejdokonalejší protějšek. Stejně jej nikdy nenajdete. DOKONALOST prostě neexistuje. Nikdy nebude vše růžové a dokonalé, zalité sluncem. I v našem vztahu nebylo nebe vždy bez mráčků. Ale asi něco děláme jinak než lidé v našem okolí. Jde o přístup.

Jde o přístup k sobě navzájem. Co mohu doporučit, je být si oporou a respektovat se navzájem. Jednejte se svým partnerem tak, jak chcete, aby se on choval k Vám. To je nejsnadnější cesta.

Nehádejte se. V hádce ještě nikdo nic nevyřešil, My se doma nehádáme. Teď mám na mysli ty hádky, co slyší i lidé venku na chodníku a všichni sousedi ví, že XY zase přišel pozdě v noci. Ne, na to nás neužije. Takové to malé hašteření, je si myslím občas k užitku. Ale vždy všeho s mírou. Nikdy jsme na sebe nebyli nazlobení nějak dlouho. Prostě bez sebe neumíme být. Takže se rychle usmíříme a jedeme dál.

 Ve vztahu jsme rovnocenní partneři. Neexistuje já, ale my.

Mluvíme spolu. Komunikujeme. To si myslím je opravdu stěžejní věc v každém vztahu. Znám mnoho párů, kde je komunikace na bodu mrazu. A jak myslíte že se jim daří? No, blbě. Není tam důvěra, zamilovanost se někam vytratila, a tak nějak žijí vedle sebe.

Nedáme na velká okázalá gesta lásky. Valentýn neslavíme, 1. máj sice jo, ale políbíme se kdekoliv pod zrovna nalezeným stromem. Na výročí to s dárky nepřeháníme, radši jdeme někam na výbornou baštu a kytky jsem jen tak, bez toho abych měla narozeniny, dostala asi 3x v životě. A přesto vím, že mě můj muž hluboce miluje. A ví to i naše okolí. Jde o ty nepatrné pohledy, gesta, slova. To je víc než kdejaký pugét růží a krabička od PANDORY: Věřte mi!

Vyjadřujte si lásku kdykoliv to jde. Nečekejte na datum v kalendáři.

Snažíme se najít řešení, za každé situace. Kompromis je třetí subjekt ve vztahu. Nač se snažit vše dělat podle jednoho nebo druhého. Vždy by byl někdo opomenut.  A tak hledáme řešení, které vyhovuje každému.

Nikdy neřešte něco důležitého před druhými. Všechny životní rozhodnutí se dělají za zavřenými dveřmi. Ven jde až finální verze, kterou odsouhlasili oba partneři.

Nehádejte se na veřejnosti. Neshazujete nejen svého partnera, ale především i sebe.

Možná si řeknete, že přece toto vše je automatické. Není. Podívejte se na svůj vztah a na vaše přátele. Určitě uvidíte mnoho chyb, které by se daly udělat jinak.

 

Takže co si z toho vzít? Užívejte si každý den se svou láskou. Neřešte hlouposti, řešte důležité věci. Vše ostatní se nějak vyvrbí. A prožijte život bok po boku. Až přijdou děti,hodně se toho změní. A vy se budete muset o svůj čas podělit.

Vím, že články čte i můj muž. Takže ti Honzo nechám jednoduchou zprávu: Miluji Tě a děkuji za těch skoro již 13 let.

 

Sany

 

Budu ráda za sdílení. Třeba to někomu pomůže vylepšit vlastní vztah.

Franerova

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *